Home

 

"Eigentumsregime und Eigentumskonflikte im 20. Jahrhundert: Deutschland und die Tschechoslowakei im internationalen Kontext"
28. bis 30. Oktober 2011, Eisenach

Ankündigung

Programm

 

Koncepcia výstav Nadácie útek, vyhnanie, zmierenie

Historici a historičky z Nemecko-českej a nemecko slovenskej komisie historikov, podporovaní historikmi a historičkami z Nemecko-poľskej komisie pre učebnice, chcú svojou koncepciou podnietiť vedeckú diskusiu o plánovaných výstavách Nadácie útek, vyhnanie, zmierenie.
Predložený návrh ukazuje, že je možné realizovať výstavu o vyhnaní Nemcov a iných skupín obyvateľstva počas druhej svetovej vojny a po jej skončení, ktorá bude plniť úlohy uzmierovania a poučenia.

Konzept_deutsch.pdf
Konzept_slowakisch.pdf
Konzept_tschechisch.pdf
Konzept_polnisch.pdf

Vedci z Nemecka i zo zahraničia sú pozvaní debatovať o základných črtách koncepcie:
http://hsozkult.geschichte.hu-berlin.de/index.asp?pn=texte&id=1350

Erinnern - Ausstellen - Speichern:
Deutsch-tschechische und deutsch-slowakische Beziehungsgeschichte im Museum
Tagung der Deutsch-Tschechischen und Deutsch-Slowakischen Historikerkommission

7.-10. Oktober 2010, Liberec, Tschechische Republik

Programm als Download (deutsch)

 

Erinnern - Ausstellen - Speichern:
Deutsch-tschechische und deutsch-slowakische Beziehungsgeschichte im Museum
Tagung der Deutsch-Tschechischen und Deutsch-Slowakischen Historikerkommission

7.-10. Oktober 2010, Liberec, Tschechische Republik

Programm als Download (deutsch)

Call for Papers

Erinnern, ausstellen, speichern.
Deutsch-tschechische und deutsch-slowakische  Beziehungsgeschichte
im Museum

Konference Česko-německé komise historiků, Liberec 7.-9.10.2010

Pamětníci pohnutých evropských dějin 20. století – především jeho první poloviny, poznamenané dvěma světovými válkami, holocaustem, dosud nebývalými migracemi obyvatelstva a zásadními proměnami politické mapy kontinentu – zvolna odcházejí. Zanechávají po sobě depositum vzpomínek, které si často odporují – multiples Erinnern. Zejména přímé oběti těchto událostí představují výrazný identitvorný prvek evropských národů a států, jež vstoupily do 21. století ve stále více se integrujícím společenství Evropské unie. Evropská kulturní a historická paměť je stále velmi heterogenní: společné hodnotové ukotvení (demokratický politický systém, respekt k lidským právům) tuto pluralitu neruší. S ní spojené historické kontroverze, spjaté zejména s interpretací událostí 2. světové války, zaujímají stále větší místo ve veřejném prostoru. Zejména muzealizace těchto událostí je předmětem živých diskusí: zatímco nové expozice židovských muzeí, památníků holocaustu a památníky v koncentračních táborech jsou vesměs přijímány konsensuálně, velké výstavní projekty o osudech německých vyhnanců, především však plán na zřízení berlínského Centra proti vyhnání (Zentrum gegen Vertreibungen) jsou předmětem vášnivých polemik. Události první poloviny 20. století jsou však nově tématizovány i v užším česko-slovensko-německém referenčním rámci. Prozatím bez větších diskusí probíhá příprava stálé expozice o dějinách Němců v českých zemích v Ústí nad Labem (koncipovaná českou stranou jako dějiny „našich Němců“), v Mnichově je připravován projekt Forum Mitteleuropa – Museum im Sudetendeutschen Haus, orientovaný spíše multiperspektivně. Pozornost si však zaslouží i další nové či novější expozice v Německu (kromě již zmíněných výstavních projektů např. nová „vyhnanecká“ muzea v Marktredwitz, Görlitz či Neugablonz nebo naopak Muzeum sasko-českého pohraničí v krušnohorském Marienbergu), České republice (vedle rodící se ústecké expozice především nová stálá výstava pražského Národního muzea Křižovatky české a československé státnosti v  památníku na Vítkově), Slovenské republice (zde především nová stálá expozice Muzea Slovenského národního povstání v Banské Bystrici), kontextuálně též v Polsku (např. Muzeum Varšavského povstání či nově založené Muzeum 2. světové války v Gdaňsku – jako zřejmá odpověď na berlínské Zentrum gegen Vertreibungen) nebo Maďarsku (Dům teroru v Budapešti).

Důležitým aspektem těchto problémů je jejich začlenění do rámce vztahových dějin, v němž pak exponované traumatické události 20. století dostávají další funkci jako vyústění určitého historického vývoje – po „staletích soužití“ přichází katastrofa, následovaná desetiletími „mlčení“ a novým začátkem „vypořádávání se s minulostí“. Tato linie a její kritická reflexe je jedním z ústředních metodických problémů muzealizace vztahových dějin, se kterými se řada současných muzejí musí potýkat, ať již tematizují primárně vztahovou tematiku nebo např. minulost dříve německojazyčných regionů. Pole naší pozornosti se tím rozšiřuje především na ta muzea a výstavy, které se vztahovou tematikou zabývají nejen v úzkém kontextu traumat, nýbrž v dlouhodobé historické perspektivě, v rovině nejen (státně-)národní, ale i regionální a jiné. Kromě zmíněného ústeckého Collegia Bohemica a muzea v Marienbergu by bylo možné zmínit řadu výstav, např. expozici Nähe und Ferne – Deutsche, Tschechen und Slowaken v Zeitgeschichtliches Forum v Lipsku r. 2004, ale také nedávno proběhlé „zemské výstavy“ s česko-německým, případně česko-rakouským historickým zaměřením (Bavorská zemská výstava v r. 2007, Dolnorakouská zemská výstava 2009 či zčásti snad i připravovaná 3. saská zemská výstava 2011).

Konference si klade za cíl oslovit širší okruh odborníků na tuto tématiku, kteří by současné evropské diskuse zúročili i v česko-německo-slovenském kontextu, resp. i v širším  středoevropském rámci. Zde se nabízejí referáty o jednotlivých muzejních projektech a výstavách, o jejich širší společenské percepci a především o jejich zařazení do širších koordinátů a trendů středoevropské (především německé, české a slovenské) politiky historické paměti a vzpomínání, provázené vznikem nových institucí (či transformací starých), nových památníků - a nově modifikovaných skupinově-specifických či národních „mistrovských vyprávění“. Oslovena by měla být i situace těchto muzeí a výstavních projektů ve vazbě na pestrou škálu zřizovatelů a pořadatelů, na komerci a na proklamované vzdělávací cíle, což souvisí i s legislativou v jednotlivých zemích (specifická jsou např. německá muzea zřízená na základě Spolkového zákona o vyhnancích). Pozornost může být věnována i dopadům některých muzejních a výstavních projektů na politickou polarizaci a diferenciaci, zamýšleným a skutečným adresátům těchto projektů  - a v neposlední řadě jejich sémantické rovině (pojmová stabilizace diskursů, a to i za přispění skupin dožívajících obětí, resp. pamětníků). Na středoevropském materiálu  se nabízí  - a to i s využitím přístupů historické muzeologie - i srovnání forem muzealizace mezi někdejším „Východem“ a „Západem“. V návaznosti na již uskutečněnou konferenci komise v Míšni je možno – ve vazbě na výstavní a muzejní projekty - artikulovat i související obecnější téma medializace soudobých dějin.

Předmětem zájmu konference jsou tak nejrůznější formy muzealizace vztahových dějin, zejména v česko-německém a slovensko-německém kontextu, a jejich proměny v souvislosti jak s politickým vývojem, tak i vývojem kolektivních identit, obecnými proměnami způsobu traktování dějin, vývojem muzejní metodiky a pedagogiky atd. Z tohoto důvodu by si konference měla všímat nejen současných muzejí a výstav. Jako vhodné chronologické vymezení se tak jeví celé období od r. 1938
(s případnými přesahy do starších desetiletí), v jehož rámci lze sledovat muzealizaci vztahové tematiky od druhé světové války po aktuální projekty expozicí.

Konference Česko-německé komise historiků se uskuteční 7.-9.10.2010 v Liberci. Návrhy příspěvků mohou být zasílány na jednu z následujících adres:

Český koordinátor:
Prof. Dr. Miloš Řezník
Technische Universität Chemnitz
Europäische Regionalgeschichte
D-09107 Chemnitz
milos.reznik@phil.tu-chemnitz.de